Jan Malík
Jan Malík, Dipl. um.
lidový tanec, metodika a didaktika
Vystudoval Konzervatoř Duncan centre, kterou v roce 1999 zakončil absolutoriem a kde je pedagogem od roku 2007. Přes dvacet let působí na české scéně jako tanečník, pedagog, příležitostný choreograf, produkční a kurátor. Má interpretační zkušenosti ze Státní opery Praha (1999-2003, díla Petra Tyce a Petry Hauerové), z rakouské Laroque Dance Company (2004-2005, 2012-2016), spolupracoval s bratry Formany (operní díla Dobře placená procházka a Čarokraj pro Národní Divadlo v Praze) a se svými kolegy choreografy (Jan Beneš, Marta Trpišovská, Lenka Bartůňková, Věra Ondrašíková, Lenka Ottová). Zásadně ho ovlivnily tvůrčí spolupráce se zakladatelkou Duncan Centre Evou Blažíčkovu (např. dvouletý umělecko-pedagogický projekt Špalíček) a s etnochoreoložkou Danielou Stavělovou (již od roku 1987, Balady, Divertimento a Tři české tance B. Martinů, Prodaná nevěsta pro rakouský festival Styriarte, projekt Minulost v přítomnosti pro Rok české hudby, Český rok J. Krčka). Jako člen inscenačního týmu se podílel na několika dílech v divadle Minor v Praze a Klicperovo divadlo v Hradci Králové.
Byl spoluzakladatelem souboru NANOHACH (2004-2016), který dvanáct let umělecky vedl a ve kterém působil jako tanečník, produkční a manažer. Pod křídly NANOHACH, který je dodnes jediným dlouhotrvajícím souborem založený absolventy KDC, se podílel na realizaci 32 autorských projektů českých (Jan Beneš, Veronika Švábová, Michal Záhora, Lea Švejdová-Čapková, Lenka Flory, Jan Komárek, Marta Trpišovská) a zahraničních choreografů (Karen Foss, Ioana M. Popovici, Nigel Charnock, Petra Fornayová, Fabrice Ramalingom), které měly dohromady téměř 400 repríz. Se souborem natočil dokument Doteky tance a knižně vydal sborník činnosti.
V minulosti Honza Malík realizoval a produkoval desítky představení svých kolegů, každoroční mezinárodní tanec na Prague Pride Festivalu (2013-2022, vč. premiér Black&White Jany Vrány a Dogtown Nadara Rosano) či sérii debat Mluvme o tanci (2014-2015), několik let se podílel na produkci choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové/Festival Nové Evropy.
V tomto období byl nominován na Cenu za nejlepší interpretaci 2008 (DeRbrouk) a Cenu Tanečník roku 2010 (Zločin a trest). V roce 2011 získal v Rusku Best Actor Critics Award. V roce 2014 obdržel v rámci poct festivalu …příští vlna/next wave… cenu Osobnost roku a na České taneční platformě 2017 získal cenu Taneční manažer roku.
Patnáct let rozvíjel tvorbu Michala Záhory, od roku 2017 v rámci uskupení PULSAR (např. Resonance, Orbis pictus, Diptych, Koncert pro NI, Slavnost, Generace X, Obrat konce), pod jehož křídly spolu s Terezou Krčálovou vedle tvorby podněcoval mnoho dalších oborových aktivit (např. Manifest tance, série Ulov realitu! a Choreograf v ringu, Absolutně nepřijatelné! part I. a II. v rámci projektu umění a inovace či spolupráci s běloruskou umělkyní Noname67).
Od roku 2017 působí také na Slovensku, kde je programovým dramaturgem festivalu Nu Dance Fest a členem grantové komise na Fondu pre umenie.
Po osmi letech se v roce 2024 vrátil k interpretační činnosti a s režisérem Janem Komárkem nastudoval sólo Insectum K., které mělo premiéru na ARé festivalu v arménském Jerevanu a českou premiéru v Galerii F. Drtikola v Příbrami (další tour Gruzie, Itálie, Maďarsko, Taiwan, Egypt, Řecko, Rakousko, Anglie).
Mnoho let se věnuje i pedagogické činnosti. Vyučoval na Vyšší odborné škole herecké v Praze (2004–2007) a od roku 2007 působí na Konzervatoři Duncan centre (předměty lidový tanec, metodika a didaktika, umělecký koordinátor). Na mnoha místech v Česku vede hodiny a taneční semináře, vycházející obsahem z lidové kultury s hledáním průsečíků v současném tanci. Bývá členem porot a lektorem mnoha krajských či celostátních přehlídek tanečního oboru ZUŠ napříč ČR. Byl lektorem mezinárodního projektu Dancing Europe v Olomouci (2008 a 2010).
Dlouhodobě se věnuje českému folklóru. V letech 1981-2005 byl členem Souboru písní a tanců v Rokycanech, který současně od roku 1996 umělecky a choreograficky utvářel. Jako choreograf opakovaně spolupracoval s Vojenským uměleckým souborem Ondráš v Brně, plzeňským lidovým souborem Mladina, pražským souborem Gaudeamus. Byl jedním z interpretů krátkého filmu, který pracoval s lidovou symbolikou, Spring Equinox/Jarní rovnodenost (2009, autorka Tereza Bušková). Naposledy vytvořil pro MFF ve Strážnici choreografii Oldřich a Božena (2016) a pro oslavy 50 let rokycanských souborů Takový tanec (2018).
